Drazí spoluhubnoucí,

hlásím se mezi Vás a na začátek se trošku představím...

Je mi 30. A jako hodně lidí tady, řeším svojí váhu vlastně celý život. Neustálé hubnutí, přemáhání se, přejídání, přibírání, výčitky, znechucení, radost, lehkost, pocit že teď už to prostě musí vyjít a další zklamání.

Svojí první dietu si pamatuju už někdy na základce, byla to dělená strava podle Lenky Kořínkové, od té doby jsem vyzkoušela opravdu snad všechno co existuje, přes dietu modelek, dietu General Motors, šťávové půsty, Diamondovi, ketodietu pod dohledem OB Kliniky a tak bych mohla ještě dlouho pokračovat. Zároveň s tím jsem vystřídala i spoustu sportů - aerobic, jóga, běh, jízda na kole, procházky, in-line, pole dance, snowboard, squash...

Musím říct, že vždycky když jsem se začala snažit tak se výsledky dostavily, téměř okamžitě, jenomže můj problém spočívá především v tom, že si neumím váhu udržet, né, že bych nedokázala zhubnout.

A tak jsem před pár lety začala přemýšlet proč vždycky, ve chvíli kdy zhubnu a už se konečně cítím skoro jako hubená, začnu žrát jak protržená, zahodím všechny získané návyky a naberu minimálně do původních rozměrů. Loni se mi podařilo dostat se na rokrdních 97kg, které si víceméně držím doteď a to už mi přijde jako sakra moc.

No světe div se, myslím, že jsem přišla (nejen sama, ale i zásluhou několika terapií a lidí) na skryté důvody mých váhových problémů a zřejmě to tak nějak bude i u většiny z vás s podobnou hubnoucí historií... A to, nedostatek sebelásky, sebevědomí, neschopnost stát si za tím a dělat to co opravdu chci já a ne co ode mě očekává okolí. Strach ze ztráty identity - už nebudu ta zábavná boubelka co si umí ze svých špeků udělat legraci a kdo vlastně budu když zhubnu? No prostě jsem přišla na to že je to všechno v hlavě a né v jídle...

Tak se tady teď pokusím najít novou motivaci a sílu k tomu mít se ráda, být na sebe hodná, připravovat si jídlo s láskou a dělat si čas pro sebe, abych se opět mohla cítit dobře a ten pocit si udžet už nejlépe navždy.

Vám všem přeju totéž, mějte se rádi a buďte na sebe hodní, zasloužíte si to!